Špatné ovzduší způsobuje nebo zhoršuje astma, chronické bronchitidy, srdeční onemocnění, mozkové mrtvice, rakovinu, cukrovku, nižší plodnost nebo riziková těhotenství. Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje, že kvůli vdechování polétavého prachu v Česku v roce 2015 předčasně zemřelo více než 10 000 lidí.

Největším zdrojem tohoto znečištění je v Česku vytápění domácností z lokálních zdrojů, jako jsou domácí kotle a kamna. V roce 2016 lokální vytápění zodpovídalo za více než 57 % emisí prachových částic PM10 a více než 74 % menších a nebezpečnějších mikročástic PM2,5. Kotle a kamna v domácnostech také stojí za drtivou většinou emisí rakovinotvorného benzo(a)pyrenu. V roce 2016 ho vyprodukovaly více než 16 tun – tedy asi 98,3 % jeho celkových emisí.

Výměna kotlů je proto jednou z cest, jak vzduch v Česku vyčistit. Od léta 2015 běží takzvané kotlíkové dotace, které lidem na nový čistější kotel přispívají z evropských fondů. V operačním programu Životní prostředí je na ně vyčleněno více než 9 miliard korun a ministerstvo životního prostředí díky tomu poskytuje na nový zdroj tepla až 127 500 korun. Celkem se má do roku 2020 vyměnit minimálně 85 tisíc kotlů. Zatím proběhla dvě kola dotací a nyní běží třetí výzva na příjem žádostí.

Během prvních dvou kol kotlíkových dotací bylo do konce loňského roku vyměněno 43 396 kotlů za 4,77 miliard korun. Nejvíce jich bylo v Moravskoslezském kraji. Zájem mají lidé hlavně o tepelná čerpadla (30 %), kombinované kotle na uhlí a biomasu (26,5 %) a plynové kotle (21,5 %). Díky těmto výměnám se emise polétavého prachu sníží o 2 728 tun za rok a emise benzo(a)pyrenu o 1,5 tuny za rok, což je více než 9 % běžné roční produkce.

O 388 162 tun ročně se také sníží emise oxidu uhličitého, který přispívá ke změně klimatu. To je jakoby přestala CO2 vypouštět jedna celá cementárna nebo chemička. Moderní kotle vytápí s nižší spotřebou paliva, takže se díky prvním dvěma kolům dotací podařilo snížit spotřebu energie o 1 813 439 GJ za rok. Tolik tepla ročně spotřebuje celý Královéhradecký kraj.

Kotlíkové dotace ke konci roku 2018 (zdroj – MŽP):

Kraj Vyměněné kotle
Moravskoslezský 9 045
Královéhradecký 2 492
Liberecký 2 358
Vysočina 3 178
Středočeský 5 183
Ústecký 2 447
Karlovarský 1 075
Pardubický 2 341
Jihomoravský 1 562
Olomoucký 2 668
Zlínský 2 243
Plzeňský 3 635
Jihočeský 4 871
Praha 289
Celkem 43 396

Evropské fondy pomáhají šetřit energii i jinak – skrze zateplování budov nebo investice do efektivnější výroby v podnicích. Celkem se díky nim v Česku podařilo snížit roční spotřebu energie o 15 429 367 GJ. V přepočtu na spotřebované teplo je to více, než kolik ročně využije Moravskoslezský kraj včetně průmyslových podniků.

Díky dotacím ve výši 5,2 miliard korun se například za posledních dvanáct let snížila spotřeba energie ve dvou tisících bytových domů mimo Prahu. Na dalších šesti stovkách bytovek se pracuje. Podpora plyne nejen na zateplování, ale také stínění, systémy větrání s rekuperací nebo instalaci obnovitelných zdrojů. Zrenovované domy jsou pak příjemnější k bydlení, pomáhají lépe přežít extrémní počasí a jeho proměny, zvyšují soběstačnost domácností a mají delší životnost.

Skrze Integrovaný regionální operační program mohou o peníze žádat vlastníci bytových domů, společenství vlastníků jednotek a bytová družstva. Nejaktivnější zatím byli žadatelé v Moravskoslezském a Středočeském kraji. Z evropských fondů lze také žádat o dotace na zateplování veřejných budov, jako jsou školy a nemocnice, nebo budovy firem. Renovace rodinných domů po celém Česku a bytovek v Praze pak podporuje program Nová zelená úsporám financovaný z prodeje emisních povolenek.