Stejně jako dnes Češi při cestování po EU nepotřebují 27 různých zdravotních pojištění a nemusí hlídat ceny roamingu, nemusí čeští podnikatelé při obchodování s Německem, Polskem, Francií či Slovenskem vyřizovat rozdílné technické a administrativní požadavky. Místo 27 papírů jim stačí jeden a české zboží má otevřený přístup na největší světový trh s půl miliardou zákazníků. Už v době českého vstupu do Evropské unie směřovalo 88 % zboží a služeb vyvážených tuzemskými firmami na unijní trh. A význam evropského vnitřního trhu zůstává pro české firmy vysoký i dál – v roce 2019 tam mířilo 84 % jejich exportu. I ve zbytku světa EU usnadňuje firmám život. Díky 36 obchodním dohodám EU se třetími zeměmi se české zboží může snadněji prodávat i mimo unijní hranice.
Pro některé druhy zboží platí na evropském trhu společná pravidla, která zajišťují, že výrobky neohrozí své uživatele ani životní prostředí. Unijní vlády se nejprve dohodnou, jak budou společné požadavky vypadat, a předpisy pak začnou ve stanoveném datu platit ve všech zemích. Takovým způsobem vznikají například technické požadavky na automobily, hračky nebo elektroniku. Cílem Unie ale není harmonizovat vše bez výjimky, a připravovat se tak o drahý čas i nové nápady. Často se proto společné předpisy týkají jen některých prvků zboží.
Ještě větší volnost přináší vzájemné uznávání výrobků. Řídí se principem, že pokud je dané zboží dobré pro zákazníky v jedné unijní zemi, je dobré i pro zákazníky v dalších státech EU. Pokud tedy česká firma vyrábí produkt, který splňuje české právní požadavky, nemusí už v Německu, na Slovensku či kterékoliv jiné unijní zemi znovu procházet procesem schvalování. Výjimka platí v situacích, kdy může dojít k ohrožení zdraví, životního prostředí, kultury nebo průmyslového vlastnictví. Příkladem může být dovoz potravin, u kterých existuje oprávněné podezření, že jejich konzumace může být nebezpečná třeba kvůli nákaze. Stát, který chce volný pohyb výrobků omezit, ovšem musí dokázat, že by k takovému ohrožení mohlo dojít.
Čas a peníze šetří firmám také otevřené hranice mezi státy schengenského prostoru. Kdyby se v Evropě obnovily kontroly na hranicích, vzrostly by českým firmám náklady o 5 miliard korun ročně, ukazuje studie, která vznikla pro Evropský parlament.
