Obchodní dohody
Od vstupu Česka do EU vešlo v platnost 55 obchodních dohod, které odstraňují nebo do určité míry snižují obchodní bariéry mezi Unií a zbytekm světa. Jejich počet se tak navýšil na celkových 71. Díky společné obchodní politice se tento prostor pro volný obchod bez překážek automaticky rozšiřuje i pro české podniky. Český vývoz do zemí mimo EU vzrostl mezi lety 2004 a 2018 z původních asi 210 miliard korun přibližně na 695 miliard. To je jako by se dnes ročně vyvezlo o milion kusů Škoda Octavia více než v roce 2004.
Jako zatím poslední vstoupila na začátku roku 2019 v platnost obchodní dohoda mezi EU a Japonskem, která vytvořila největší zónu volného obchodu na světě. To je prospěšné i pro české firmy, které v Japonsku prodávají své zboží a služby. Například v roce 2015 měl český vývoz do Japonska hodnotu 21 miliard korun a pocházel z velkých i malých firem sídlících ve větších i menších českých městech. Do Japonska celkem vyváží 969 českých firem a 37 % z nich jsou malé a střední podniky.
Z Česka se do Japonska prodávají například auta, traktory, kola a jiná vozidla, chemické výrobky, železo a ocel, ale také drahokamy a bižuterie, slad či krmivo pro psy. Dohoda také zajistí ochranu více než 200 zeměpisných označení tradičních evropských potravin včetně českého piva a dalších tradičních produktů, a umožní českým firmám přístup na trh s veřejnými zakázkami ve 48 velkých japonských městech.
Následující mapa znázorňuje aktuálně platné obchodní dohody mezi EU a dalšími zeměmi. Červeně označené státy mají s EU obchodní dohodu, která se uplatňuje v plném rozsahu. Žlutě označené státy mají s EU obchodní dohodu, která se zatím uplatňuje jen zčásti – například proto, že se čeká na úplné dokončení její ratifikace. Stav platný k 1. květnu 2019.
Pracovní místa
Na vývozu do zemí mimo EU dnes závisí každé páté až šesté pracovní místo v Česku. Asi 634 tisíc míst vytváří samotné české vývozy a dalších 339 tisíc závisí na vývozech jiných unijních zemí do oblastí mimo EU. Někdy se objevuje představa, že vývoz v Česku podporuje hlavně pracovní místa pro lidi s nízkou kvalifikací. Není to pravda. Jen 5 % pracovníků, jejichž zaměstnání je navázáno na export, patří do kategorie nízkokvalifikovaných. To je druhé nejnižší číslo v EU hned po Slovensku (4 %). Například práce v automobilkách totiž nespadá do kategorie práce s nízkou kvalifikací, ale do kategorie práce pro středně kvalifikované pracovníky. Takové pozice mezi místy navázanými na export tvoří v Česku 78 %, což je nejvíc z celé EU. Mezi nízko kvalifikované zaměstnance patří například pracovníci v zemědělství nebo v cestovním ruchu. To také vysvětluje slabé výsledky zemí jižní Evropy, kde je na export navázáno výrazně více míst pro pracovníky s nízkou kvalifikací – například v Portugalsku je to dokonce 58 %.
Český export nepodporuje pracovní místa jen v samotném Česku. Díky vývozům tuzemských firem do zemí mimo EU se v jiných unijních státech udržuje 167 000 pracovních míst. To je jako 7 závodů Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Česko tak podporuje více pracovních míst pro jiné Evropany než jiné státy, které se k EU připojily v roce 2004 nebo později a také více než Portugalsko a Finsko. V celé EU zajišťují evropské vývozy 36 milionů pracovních míst. To je o dvě třetiny více než v roce 2000. Tato pracovní místa jsou placena lépe než pracovní místa ve zbytku ekonomiky – průměrně o 12 %. Vedle toho na unijních exportech nich závisí také 20 milionů pracovních míst ve státech mimo Unii, včetně rozvojových zemí.