EU má vysoké standardy pro bezpečnost hraček a výrobků pro děti. Jsou přísnější než například předpisy v USA. EU přísněji kontroluje přítomnost nebezpečných kovů (sleduje jich 18, USA jen 8), ftalátů ovlivňujících hormonální, reprodukční a imunitní systém (EU má přísnější koncentrační limity) či bisfenolu ovlivňujícího hormony (USA ho zakazuje jen v dětských lahvích) nebo vyžaduje přítomnost samozhášecích přísad.
Kontroly chemikálií ve výrobcích EU probíhají podle takzvaného nařízení REACH (nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek) z roku 2006. Díky němu i v Česku poprvé vznikla rozsáhlá kontrola nad chemikáliemi, které se u nás používaly a používají. V EU také platí směrnice o bezpečnosti hraček, která stanoví přísné standardy pro bezpečnost – ty musí být splněny, než se hračka dostane na evropský trh.
Když se přesto na unijním trhu objeví hračky, které by dětem mohly uškodit, zachytí je výstražný systém RAPEX (nebo nově tzv. Safety Gate). Ten umožňuje rychlou výměnu informací mezi unijními zeměmi a Evropskou komisí o nebezpečných výrobcích, které se nacházejí v evropských obchodech a které mohou poškodit zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů. Vztahuje se například i na oblečení, elektroniku, nábytek, kosmetiku, pyrotechniku atd.
Když je v některé unijní zemi zachycen nebezpečný produkt, nahlásí daný stát tuto informaci do systému, odkud se dostane k úřadům ostatních zemí, aby mohly výrobek zachytit i u sebe doma a varovat spotřebitele. Vedle toho Evropská komise upozorní také úřady země, ze které nebezpečný výrobek pochází.
Od začátku roku 2005 až do poloviny dubna 2019 se v systému RAPEX objevilo více než 6 400 výstrah spojených s hračkami. Více než 85 % z nich mělo svůj původ v Číně, která je největším dovozcem. Čtyři stovky případů byly nahlášeny přímo Českou republikou a jiné unijní státy narazily na další tři desítky případů, ve kterých byly nebezpečné hračky určeny mimo jiné i pro český trh. Nejčastěji se nebezpečné hračky objevily ve Španělsku (1 002) a ve Francii (479), po kterých následovaly země Visegrádské čtyřky – Maďarsko (457), Polsko (442), Slovensko (405) a Česko (400).
