Ženy a migrace: výstava fotografií francouzské fotografky Marie Dorigny

Tématem letošního Mezinárodního dne žen jsou ženy v řadách uprchlíků a žadatelů o azyl v EU. Stovky migrantů denně se nadále snaží dostat do Evropy a Parlament chce obrátit pozornost na ty nejzranitelnější z nich: ženy a dívky.

Tématem letošního Mezinárodního dne žen jsou ženy v řadách uprchlíků a žadatelů o azyl v EU. Stovky migrantů denně se nadále snaží dostat do Evropy a Parlament chce obrátit pozornost na ty nejzranitelnější z nich: ženy a dívky. S cílem poskytnout pravdivý pohled na situaci uprchlic a žadatelek o azyl na jejich cestě napříč Evropou pověřil Evropský parlament oceněnou fotoreportérku Marie Dorigny, aby tento, do značné míry chybějící pohled v obecné medializaci uprchlické krize, nafotografovala. Fotografie byly pořízeny v průběhu prosince 2015 a ledna 2016 a výběr z nich můžete vidět v knihovně Evropského domu až do konce března 2016.

Během posledního roku, v kontextu dnešní rozsáhlé humanitární krize, nadále stoupá počet lidí usilujících o statut uprchlíka v Evropské unii. Zvyšující se podíl těch, kteří prchají před násilím a míří do oblastí, kde mohou najít ochranu, tvoří ženy a děti. V lednu 2016 tvořily ženy a děti něco málo přes 55 % uprchlíků přicházejících do Evropy, oproti červnu 2015, kdy se jednalo o 27 % (Zdroj: UNHCR). 

Ženy a děti patří mezi nejvíce zranitelné skupiny ohrožené vícenásobnou diskriminací a porušováním základních lidských práv. 

Ženy a dívky prchající před konflikty a válkou čelí různým formám násilí, ať už v zemi svého původu, při cestě do hostitelské země nebo poté, co jsou přijímány v Evropě. 

Ženy během válečných konfliktů zažívají stále četnější porušování práv, včetně použití znásilnění jako válečné zbraně. Během útěku před válkou a konflikty se ženy stávají snadnou obětí prostituce a obchodování s lidmi. Kromě toho nevládní organizace v poslední době hlásí rozsáhlé násilí na ženách a dívkách v tranzitních zónách. Jakmile získají přístup k ochraně v některé ze zemí EU, jejich zvláštním potřebám je pak nutné věnovat maximální pozornost. 

Evropský parlament se proto domnívá, že se na tuto citlivou oblast musíme dívat i z hlediska pohlaví. Během ozbrojených konfliktů dochází ke zvýšenému násilí na ženách ve všech jeho podobách, včetně znásilnění, využívání sexuálního násilí jako válečné zbraně a mrzačení ženských pohlavních orgánů. Je tak potřeba vnímat tyto kruté jevy jako motivaci žen opustit svou zemi původu a žádat o azyl, a také jako důvod členských států udělit azyl.

 

O projektu

S cílem poskytnout pravdivý pohled na situaci uprchlic a žadatelek o azyl na jejich cestě napříč Evropou pověřil Evropský parlament oceněnou fotoreportérku Marie Dorigny, aby tento, do značné míry chybějící pohled v obecné medializaci uprchlické krize, nafotografovala. Fotografie byly pořízeny v průběhu prosince 2015 a ledna 2016. Tento projekt představuje všechny hlavní fáze úmorné cesty uprchlic v Evropě - příjezd lodí do Řecka, cesta vlakem napříč několika zeměmi, mezi nimi i Makedonskou republikou (zahrnuta na fotografiích), konečný příjezd a zpracování žádostí o azyl v Německu. Fotografie emotivně zobrazují  problémy, kterým uprchlice čelí, zdůrazňují nutnost zajistit, že specifická povaha jejich situace je zohledněna s citlivostí a lidskostí.

 

O fotografce

Marie Dorigny (56), původně spisovatelka, vstoupila do světa fotografie v prosinci 1989 během rumunské revoluce. Její zprávy o dětské práci, současných formách otroctví a postavení žen v rozvojových zemích byly od té doby publikovány v mnoha novinách a časopisech po celém světě.

Marie Dorigny souběžně pracuje na několika vlastních projektech, kupříkladu z oblasti Kašmír, kde byla poprvé v roce 1991. Tento projekt publikovala v roce 2004 v nakladatelství Éditions du Chêne pod názvem „Kašmír, zapomenutý ráj“. Tyto fotografie byly vystaveny v Muzeu v Lyonu a Centru pro soudobou kulturu v Barceloně, v rámci tematické výstavy „Hranice“ v roce 2007. Za její reportáže o důsledcích použití roztoku Agent Orange ve Vietnamu získala v roce 1991 cenu World Press Photo a v roce 1998 dostala cenu Kodak Award pro mladé reportéry za práci o domácím otroctví ve Francii. Je také laureátkou ceny fotografického festivalu v Baie De Saint-Brieuc, která jí byla udělena v roce 2013 za dokumentaci vylidňování venkova a násilí na ženách v Nepálu.

Její nejnovější projekt se věnuje vyvlastňování zemědělské půdy v rozvojových zemích. Tuto dokumentární práce provádí s částečnou podporou Francouzské rozvojové agentury, která jí udělila fotografické
ocenění AFD 2014. Projekt byl realizován v Mozambiku a byl předmětem výstavy v Maison Européenne de la Photographie v Paříži.

 
zpět