Návrat kopytníků do české krajiny

Velcí kopytníci by po statisíce let součástí evropské přírody. A nejen to, patřili mezi klíčové „krajinné inženýry“, kteří ji významným způsobem ovlivňovali a v mnoha oblastech udržovali otevřený charakter krajiny. Od stepí, přes parkovité porosty až po světlé, řídké lesy. Poté, co člověk tři klíčové druhy velkých kopytníků – zubra, divokého koně a pratura - vyhubil ve volné přírodě nebo úplně, zastoupila jejich roli na několik staletí domácí zvířata. Jenže ta se intenzivním šlechtěním postupně stávala stále více závislá na péči člověka, a s tím i veškerá starost o otevřenou krajinu. Udržovat rozsáhlé luční porosty pastvou domácích zvířat nebo kosením tak začínalo tvořit čím dál větší zátěž pro rozpočty ochrany přírody. Navíc přes veškerou snahu člověkem řízený management krajiny nikdy nedokázal vytvořit tak jemnou mozaiku jako přirozená pastva velkých kopytníků. 

Čeští vědci se proto rozhodli ve spolupráci s ochranářskou společností Česká krajina nahradit dražší a horší způsob péče o přírodu tím levnějším a kvalitnějším. A vrátit do krajiny původní velké kopytníky. Inspirací pro ně byly projekty, které již nejméně tři desítky let běžely v některých zemích západní Evropy, především v Nizozemsku, Německu nebo Velké Británii. Díky podpoře z fondů Evropské unie, konkrétně Operačního programu životní prostředí, vznikl v České republice pilotní projekt přirozené pastvy velkých kopytníků v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Milovice a u Benátek nad Jizerou. V lednu roku 2015 se tam objevilo první stádo divokých koní dovezených z anglického Exmooru. Na podzim téhož roku k nim přibyla skupina zpětně šlechtěných praturů z Nizozemska a o několik týdnů později zubři z několika polských rezervací a druhá skupina koní z Exmooru. 

Projekt podpořený Evropskou unií se tak stal prvním na světě, kde se znovu objevily všechny tři druhy velkých kopytníků v rámci jedné rezervace. To vyvolalo obrovský, celosvětový zájem a o projektu referovala média na pěti kontinentech, včetně prestižních titulů jako New York Times, Washington Post, BBC, Der Standard a dalších. V historii České republiky se tak návrat velkých kopytníků stal vůbec světově nejznámějším projektem podpořeným z evropských peněz. 

Financování ze strany Evropské unie nebylo jediným evropským rozměrem projektu. Od počátku fungoval díky spolupráci organizací z několika evropských zemí. Chov zubrů je součástí záchranného programu tohoto druhu, který koordinuje European Bison Conservation Center (EBCC), na návratu praturů se podílí nizozemská Taurus Foundation. Naprojektu spolupracovala celoevropská ochranářská organizace European Wildlife. Na jaře roku 2016 se v rezervaci podařilo všechny tři druhy rozmnožit, takže je vidět, že v bývalém vojenském prostoru našly výborné podmínky. O tento způsob péče o krajinu projevily zájem instituce ochrany přírody v dalších oblastech. Na jaře roku 2017 tak začne vznikat nová rezervace velkých kopytníků ve dvou lokalitách Národního parku Podyjí. Opět díky podpoře Evropské unie, tentokrát projektu Life.

 
zpět